search

Život a dílo světoznámého ivančického rodáka – secesního malíře, grafika a dekoratéra, zakladatele české školy klasického fotografického aktu

Alfons Mucha byl jednou z nejpozoruhodnějších postav českého a světového umění konce 19. a první poloviny 20. století. Svým všestranným nadáním zasáhl do celé řady uměleckých oborů - do malířství, sochařství, divadla. Celý svět jej však bude navždy spojovat s jeho úžasnými grafikami, plakáty, dekorativními či symbolickými obrazy a freskami. Do dějin našich zemí se vedle toho nesmazatelně zapsal úchvatnou kolekcí monumentálních pláten cyklu „Slovanská epopej“, kterou je v současné době možné zhlédnout v Praze ve Veletržním paláci.

Výstava „Ivančický rodák Alfons Mucha 1860-1939“ zachycuje celoživotní vztah A. Muchy k rodnému městu. Tématicky je rozčleněna do čtyř místností.

Bronzová bysta A. Muchy dominuje místnosti, která je věnována převážně životopisným datům, dokumentárním fotografiím, Muchovým osobním věcem a kopiím dokumentů.

Místnost s korespondencí nejlépe zachycuje Muchův neustálý kontakt s rodným městem. Návštěvník zde zhlédne i umělcovy prvotiny a obrazy z mládí – portréty, věž ivančického kostela, titulní stránku desek obecní matriky města Ivančic. Kresba „Vzpomínka na Ivančice“ či návrh plakátu krajinské výstavy v Ivančicích jen potvrzují jeho vřelý vztah k rodnému městu.

Další místnost je věnována fotografické práci A. Muchy. Jsou zde vystaveny také známky, které A. Mucha vytvořil po vzniku první československé republiky v roce 1918.

Velký výstavní sál je věnován malířské a grafické tvorbě. Jsou to především skici k monumentálním obrazům z cyklu „ Slovanská epopej“, studie ženských i mužských postav, konečné studie k vitrážím do okna katedrály sv. Víta v Praze.

Životopis:
Alfons Mucha pocházel z nezámožné rodiny. Otec Ondřej byl vyučený krejčí, v době mistrova narození byl ve službách okresního soudu jako soudní sluha. Na přání maminky Amálie, bylo ke jménu Alfons připojeno Mária.

Během studií na Slovanském gymnáziu si přivydělával v Brně jako fundatista v chrámu na Petrově. Po nepřijetí na pražskou akademii nastoupil jako písař u ivančického soudu. V letech 1879-1881 pracoval v dílně divadelních dekorací ve Vídni. V roce 1885 odešel na akademii do Mnichova a v roce 1887 do Paříže. Změna v Muchově kariéře nastává získáním objednávky na plakát pro nejslavnější dámu Francie Sarah Bernhardtovou. Přes noc se stává uznávaným umělcem. Sarah Bernhardtová je tak unesena výtvarným projevem A.Muchy, že s ním uzavírá exkluzivní smlouvu. Jejich spolupráce se postupně rozšiřuje až na návrhy kostýmů, šperků, kulis apod. A. Mucha v tomto čase plně využívá všech zkušeností, které nabyl v dobách svých obtížných začátků. Nejúspěšnější mistrovo období je kolem roku 1900, kdy na světové výstavě v Paříži bylo Muchovo umění „Art nouveau“ patrno na každém kroku.